V tomto článku budu odkazovat na OS GNU/Linux a různé FOSS projekty pod společným názvem "Linux". Bude to jednodušší. . .

(Toto je překlad původního článku do češtiny.)

Linux != Windows
(Linux není Windows)

(Poznámka: Linkoznačuje odkaz na relevantní článek.)

Pokud strávíte nějaký čas na Linuxovém fóru, nakonec vás, stejně jako mne, začne popuzovat množství příspěvků podobných tomuto:

"Ahoj! Používám Linux pár dní a je docela dobrý. Ale je škoda, že [toto či ono] nefunguje úplně stejně, jako ve Windows. Proč všichni vývojáři kompletně nepřepíší veškerý software, aby se choval více jako Windows? Takto by Linux získal mnohem více uživatelů!"

Možná jste se na podobnou otázku pokusili odpovědět, abyste byli v zápětí sestřeleni nováčkem, který svůj postoj, podpořený několikaletou zkušeností s jiným systémem a několika hodinami pobytu v Linuxu, považuje za revolučně brilantní, a vás považuje za starého veterána, který si myslí, že GUI je ztělesněním ďábla a každý by měl používat příkazovou řádku.

Tento článek je zaměřen na to, aby nováčkům vysvětlil, proč jejich přístup často vyvolává tyto reakce.

Nejprve onen nejvíce přetřásaný argument: "Pokud by tohle Linux udělal, získal by mnohem více přeběhlíků z Windows!"

Nuže, dovolte mi vysvětlit to, co je základem pro chápání Linuxu: Linuxová komunitaLink se nesnaží poskytovat průměrnému uživateli Windows náhradu za jeho operační systém. Cílem Linuxu není "Linux na každém desktopu".

Opravdu není.Link. Ano. Oba jsou operační systémy. Ano, oba mohou být použity ke stejnému účelu. Ale to z Linuxu činí alternativu, nikoliv náhradu. Tento rozdíl se nemusí zdát podstatný, ale ve skutečnosti je klíčový.

Linux <=> Windows představuje podobný problém jako Motocykly <=> Automobily: Obojí jsou dopravní prostředky, které člověka dostanou z bodu A do bodu B prostřednictvím silnice. Ale liší se tvarem, velikostí, mají odlišné ovládání a pracují v zásadě odlišně. Nejsou volně zaměnitelné. Mají odlišná použití a odlišné výhody & nevýhody, a člověk by si měl vybrat vhodný nástroj pro daný účel, nikoliv vybrat jeden a očekávat od něj, že bude schopen nabídnout vše, co nabízí ostatní.

Řidič auta může uváznout v dopravní zácpě a spatřit motorku, jak jej míjí. Může motorkáři závidet, že se nemusí potýkat s problémem, se kterým se on, jako řidič auta, potýkat musí. Pokud by však tento řidič konstatoval "Vím všechno o autech, takže musím vědět všechno i o motorkách!", pak by se mýlil.

A v každém z těchto případů by se řidič mýlil. Vychází totiž z předpokladu, že motocykl nahradí auto a že může a měl by být schopen dělat vše, co jeho automobil. Myslí si, že může fungovat stejně jako auto a že 'chybějící' vlastnosti mohou být "naroubovány".

Stejným způsobem přemýšlí i linuxoví nováčci a navrhují, jak by měl být Linux změně, aby se podobal tomu, na co jsou zvyklí. A ze stejných důvodů se nikam nepohnou. Linux a Windows mohou být použity ke stejnému cíli, ale je to s nimi stejné jako s automobilem & motocyklem. Neznamená to, že jsou snadno zaměnitelné a že jednotlivé vlastnosti mohou nebo by měly být přenášeny z jednoho do druhého.

Příliš mnoho lidí si myslí, že přechod na Linux se podobá přechodu z BMW na Mercedes. Domnívají se, že ovládání by mělo být stejné, jejich zkušenosti automaticky pokryjí nový dopravní prostředek a všechny odlišnosti by měly být ryze kosmetického charakteru. Domnívají se, že "Potřebuji auto, abych mohl jezdit. Potřebuji operační systém, abych mohl používat počítač. Všechna auta fungují stejně, tudíž by i všechny operační systémy měly fungovat stejně." Tohle ale není přesné. "Potřebuji auto, abych mohl jezdit, potřebuji OS, abych mohl používat počítač. Vím, jak řídit auto, ale nevím, jak řídit motorku. Vím, jak používat Windows, ale nevím, jak používat Linux." - toto je přesné.

Uživatel Windows si musí uvědomit, že je pouze pokročilým uživatelem Windows, nikoliv pokročilým uživatelem počítače; stejně tak je řidič aut pouze řidičem aut, nikoliv řidičem všech silničních dopravních prostředků. Uživatel Windows přecházející na Linux si musí uvědomit, že se opět stal začátečníkem, stejně jako v případě řidiče aut, který si pořídil motorku. Uživatel Windows musí být ochoten znovu se naučit různé způsoby realizování určité činnosti, stejně jako se musí řidič automobilu naučit používat řídítka místo volantu a používat helmu, kterou před tím používat nemusel. Oba musí akceptovat, že "odlišný" neznamená "podřadný".

Tento prostý fakt způsobuje problémy pokročilejším uživatelům Windows. Ti přicházejí k Linuxu se spoustou zakořeněných zvyků a přístupem "Vím přesně jak mám používat počítač, díky moc." Problémem je, že to neví. Ví pouze, jak používat Windows. Když se dostanou k jinému OS, tito "pokročilí uživatelé" mohou být právě ti, kteří to mají nejtěžší: Mají toho spoustu k odnaučení.

Tam, kde nováček řekne "Já nevím" a začne se ptát na diskusních fórech, pokročilý uživatel Windows řekne "Já vím, jak se tohle dělá, jen udělám tohle, tohle, tamto, a pak. . . Ono to nefunguje! Mizerný OS!". A pak řeknou "Pokud zkušený uživatel jako já to není schopen udělat, nováček nebude mít žádnou šanci! Linux není připraven na desktop!". Neuvědomují si, že jejich znalosti pracují v tomto případě proti nim, neboť mají díky nim více problémů než méně zkušení uživatelé. Domnívají se špatně, že Linux je odlišný software pracující stejně jako Windows, zatímco ve skutečnosti je to odlišný software pracující odlišně. Nepracuje špatně při realizaci stejných úloh, pracuje správně při realizaci alternatiních úloh.

Linux je alternativou Windows, ale nikoliv jeho náhradou. Náhradou ani nikdy nebude, protože má odlišný cíl. Cílem Microsoftu je dostat svůj software na co největší množství počítačů a jejich prioritou je zisk. Linux takový cíl nemá, neboť je svobodný. Má odlišnou prioritu.

Chápat toto znamená chápat FOSSLink. Je zcela pochopitelné, že linuxoví začátečníci toto ještě nechápou - jsou v tomto prostředí noví. Jsou zvyklí uvažovat v rámci proprietárního softwaru. Dovolte mi, abych to vysvětlil:

Typický FOSS software je vytvořený někým, kdo se rozhlédne, zjistí, že neexistuje žádný program v dané kategorii, který by se mu zamlouval, tak si naprogramuje vlastní. Následně, protože je tak hodný, dá k dsipozici zdrojové kódy a řekne světu "Nabídněte si!". Tohle udělat může, duplikování softwaru nic nestojí, takže jeho nestojí více, když dá svůj software celému světu, než když si ho nechá pro sebe. Neutrpí škodu tím, že svůj software otevře.

Na druhou stranu, podstatnou informací je: On ale nemá ani prospěch z toho, že svůj software otevřel.[1] Pro něj nepředstavuje rozdíl, pokud jeho program používá jediný člověk nebo miliarda lidí. Jistě, požívá pocitu zadostiučinění, že vytvořil populární produkt: počet lidí, kteří váš software používají, jistě polechtá vaše ego; je to způsob, jak měřit svoje skóre. Ale nezíská tak žádné peníze:[2] Je to FOSS.

Pokud má software úspěch, zaujme další lidi, kteří jej pomohou vylepšit. To je největší výhodou FOSS. Každý uživatel je potenciálním vývojářem. Každý se může připojit a sehrát svou roli při vylepšování, rozšiřování softwaru a při opravě chyb. Je úžasné, když nějaký program přitáhne komunitu vývojářů. Ale je to dobré pro daný software. Činí to daný software lepším. Neučiní to vývojáře bohatším. Jen to bude vyžadovat více jeho času.

FOSS je přesný opak proprietárního softwaru jako Windows. FOSS je pouze o softwaru, nikoliv o počtu uživatelů. Software, který pracuje správně, ale má pouze několik málo uživatelů, je ve světě komerčního softwaru považován za selhání, ale ve světě FOSS je to úspěch.

Celý FOSS je o vytváření kvalitního softwaru, který funguje. Pokud jej chcete používat, očekává se od vás jistá časová investice do seznámení se s programem a naučení se, jak program používat. Byl vytvořen a je vám poskytnut zdarma[3], lidmi, kteří investovali spoustu svého volného času, aniž by tak cokoliv získali.[4] To nejmenší, co můžete udělat, abyste jim jejich úsilí vrátili, je investovat trochu svého času, než si začnete stěžovat, že to nefunguje stejně jako adekvátní software pro Windows.

"Aha, teď jsem tě dostal," říká nováček vítězoslavně. "Ony existují linuxové projekty s cílem nahradit Windows, nikoliv pouze být alternativou."

Je jasné, odkud se tento nápad bere. KDE a Gnome, kupříkladu, poskytují grafické prostředí, které se mnohem více podobá Windows než pro Linux typické window manažery a příkazová řádka. Linspire je distribuce založená téměř výhradně na nápadu postavit Linux tak, aby se podobal Windows.

Paradoxně však, toto však nasvědčuje pointě více než pointě nováčků.

Proč? Protože tyto projekty jsou normální FOSS projekty vznikající na základě snahy učinit software lepším. Jediným rozdílem je, že jedna z definic kvality pro tyto projekty je "Jak snadno je může uživatel Windows použít?"

Jakmile vezmete v potaz toto, nezbývá vám než souhlasit s tím, že to je na 100% typický Linux, se snahou o vylepšování softwaru. Tyto projekty jsou vytvářeny ještě-méně-sobeckými-než-obvykle linuxovými vývojáři: Ti nevytvýří software pro sebe, neboť znají Linux jako své boty. Místo toho vytváří software výhradně ku prospěchu ostatních: Software, který usnadňuje přechod z Windows na Linux.

Tito vývojáři zjistili, že tu jsou uživatelé Windows snažící se o přechod na Linux, a vynaložili mnoho úsilí, aby vytvořili prostředí v Linuxu, které bude podobné tomu, se kterým jsou uživatelé Windows seznámeni. Ale nedělají to proto, aby se pokusili nahradit Windows, i když se to tak může na první pohled jevit. Cíl je právě tím, co určuje onen rozdíl: Cílem není vytvořit náhradu Windows; cílem je usnadnit přechod na Linux.

Není neobvyklé pozorovat jisté nepřátelství komunity vůči těmto projektům. Část má podobu racionálních, pochopitelných argumentů ("KDE je náročné na zdroje, používejte Fluxbox"), ale část je čistě iracionální a ryze nepřátelská - přístup "software podobající se Windows je špatný". Toto de facto není anti-MS nebo anti-Windows přístup. Spíše je to nenávist vůči nepochopenému.

'Typický' uživatel Linuxu je hobista: Používá počítače, protože je to zábava, programování je zábava, vrtání se v systému je zábava. A Linux je mnohem lepší OS pro hobistu: Může jej rozebrat až na "dno" a pak zase sestavit do podoby, která se mu zamlouvá.

Současný příliv nových uživatelů Linux má však značné procento ne-hobistů. Ti chtějí počítač, který "just works", počítač, který funguje jako Windows. Nechtějí trávit čas přetvářením Linuxu podle svých požadavků, chtějí, aby fungoval rovnou (out-of-the-box).

A to je naprosto v pořádku, ale z pohledu typického uživatele Linuxu to připomíná situaci, kdy někdo požaduje Lego auto, které již bude sestavené a slepené dohromady, že už nebude možné jej rozložit. Je to cizí jejich chápání. Jediný způsob, jak reagují, je "Proč by někdo chtěl něco takového?"

Je to nepochopitelné. Pokud chcete již sestavený model auta, koupíte si model auta. Chcete-li auto, které si můžete postavit a opět rozebrat, zakoupíte Lego. Proč by někdo chtěl Lego, které může použít pouze jako model auta? Samotným účelem Lega je zábava ze sestavování!

Takto reaguje typický uživatel Linuxu na příspěvky typu "Proč to nemůže rovnou fungovat (stylem 'just works')?": "Pokud chcete přístup "just works", používejte Windows. Pokud se chcete v systému vrtat, používejte Linux. Proč byste chtěli přejít na Linux, pokud nemáte zájem využít jeho open source charakter?"

Odpovědí je, obvykle, že oni vlastně nechtějí přejít na Linux. Chtějí se jenom dostat pryč od Windows: Utíkají před viry a malwarem; nechtějí být omezování v tom, jak smí používat software, který zakoupili; snaží se uniknout ze spárů E.U.L.A. Nesnaží se dostat k Linuxu, snaží se dostat z Windows. Linux je prostě nejznámější alternativou.

O tom více později. . .

Můžete si myslet "Dobře, to vysvětluje, proč se linuxoví vývojáři nesnaží napodobovat Windows. Ale přesto by mohl být linuxový software poskytován s rozhraním, které je přívětivé pro uživatele Windows bez toho, aby se to příčilo principům FOSS?"

Existuje několik důvodů, proč tohle není ten případ.

Předně: Opravdu si myslíte, že někdo, kdo vyvíjí software, mu vědoměLink mizerné uživatelské rozhraní?

Když někdo investuje ohromné množství vlastního času, aby sestavil určitý software, bude usilovat o to, aby jeho uživatelské rozhraní (UI) bylo co nejlepší. UI je velmi důležitá součást softwaru: nemá smysl mít funkcionalitu, ke které nemůžete přistupovat prostřednictvím UI. Možná vám to není na první pohled patrné, ale vždy je důvod, proč UI funguje tak, jak funguje. Důvod? Protože je to nejlepší UI, které tvůrce mohl vytvořit.

Ještě před tím, než budete trvat na tom, že UI podobné Windows by tento software vylepšilo, vezměte v potaz následující: Tvůrce tohoto softwaru, programátor, který už z definice ví o tomto softwaru podstatně více než vy, s vámi nesouhlasí. Samozřejmě se můžet mýlit, ale tato možnost je málo pravděpodobná.Link

Za druhé:Ony už tu jsou GUI prostředí přívětivá pro uživatele Windows. Nemohu si z hlavy vybavit žádnou funkci, kterou nezpřístupňuje grafické rozhraní, nezávisle na tom, na jaké úrovni. Můžete zkompilovat kernel (make xconfig), nastavit svůj firewall (fwbuilder), rozdělit svůj disk (qtparted). . . to vše tu je, pěkné, interaktivní, intuitivní a uživatelsky přívětivé.

Ale 'vývojový cyklus' Linuxu není stejný jako u Windows. Nezískáte hotový a náležitě "nalakovaný" GUI balíček hned zpočátku. Grafická rozhraní přidávají komplexitu, ale žádnou funkcionalitu samotnému softwaru. Vývojář si nesedne a nevyvine hezkoučké GUI, které nic nedělá, on si sedne a vytvoří kousek softwaru, který dělá to, co on potřebuje.

První fází použitelnosti programu je pak většinou ovládání přes příkazovou řádku (CLI). Program bude mít nejspíše řadu voleb a delší konfigurační soubor. Tak to začíná a toto je funkcionalita, která je třeba. Všechno ostatní přichází později. A i když má software pěkné GUI, je důležité mít na paměti, že může být stále zcela ovládán přes CPI nebo konfigurační soubory.

Za poslední, může existovat více GUI prostředí (frontends) určených ke stejnému účelu a nelze s jistotou odhadnout, který z nich můžete mít nainstalovaný.[5]

Tudíž, mějte na paměti, že pokud se zeptáte "Jak udělám. . ?", bude vám většinou řečeno, jak toho dosáhnete v příkazové řádce. To neznamená, že je jediným způsobem, jak toho dosáhnout, je příkazová řádka. Pouze to ilustruje relativní důležitost faktu, že GUI rozhraní vznikalo vedle CLI při vývoji daného projektu.

Poslední věc, kterou je nutné mít na paměti, je skutečnost, že GUI software bude velmi často oddělený program. Může být vyvíjen zcela nezávisle na původním softwaru úplně jiným vývojářským týmem. Chcete-li GUI, velmi často se bude jednat o oddělenou instalaci a ne vždy bude "vše v jednom".

Toto skutečně znamená krok na víc k získání grafického prostředí, které se chová jako Windows, ale to neznamená, že nemůžete prakticky vše zrealizovat pomocí pěkeného "přesně jako ve Windows" grafického prostředí. Musíte si jen uvědomit: GUI je obvykle tou poslední věcí, nikoliv tou první. Linux nepreferuje formu před funkcí.

Za třetí:Linux je vyvíjen s ohledem na informovaného, znalého uživatele, spíše než s ohledem na neznalého začátečníka. Důvody jsou dva:

Za čtvrté: Kde v tomto textu vidíte, jak by FOSS mohl mít jakýkoliv prospěch z přilákání mnoha typických uživatelů Windows?

Nikam nespěcháme. Znovu si tento text projděte, jestli chcete. Já počkám.

Hlavním principem Linuxu a FOSS je "vytvářet kvalitní software". Nikoliv "vytvářet software nahrazující Windows". Jediným příspěvkem hordy typických uživatelů Windows pro Linux jsou stížnosti. Na co si stěžují? "Nefunguje to jako ve Windows."

Ne, nefunguje. Kdyby Linux fungoval jako Windows, byl by k ničemu. Byl by ubohou kopií, kterou by nikdo nepoužíval. Důvodem pro to, jak jsou lidé pro Linux zapálení, je právě skutečnost, že nefunguje jako Windows. Nedělá všechno za vás, nepředpokládá, že jste permanentně neznalý začátečník, neskrývá před vámi, co se v něm odehrává, ani jak funguje.

Windows vás všude vozí; Linux vám dává klíčky a usazuje vás na sedadlo řidiče. Neumíte-li řídit, je to váš problém. A vaše chyba. Mnoho lidí vám pomůže se to naučit, když je o to požádáte. Pokud naznačujete, že se jedná o ekvivalent zavádění regulace rychlosti jízdy, tak se někam dostáváme: Takto sice budete řídit, ale odpadne vám jedna podstatná starost. Ovšem pokud se budete snažit někoho přesvědčit, že Linux opravdu, ale opravdu potřebuje šoféra, nedostanete se nikam.

"Ale to by dostalo Linux mnohem více do mainstreamu!", křičí nováček.

To možná ano. Ale kolik vývojářů Linuxu by mělo prospěch z Linuxu jako mainstreamu? Linux se nejen svobodný, ale také zdarma. Nikdo z tvůrců Linuxu nebude mít zisk z větší uživatelské základny. Cílem Linuxu není "získat větší uživatelskou základnu" - to je cílem proprietárního softwaru.

Cílem Linuxu je být vynikajícím operačním systémem. Vývojáři vynakládají úsilí na přidávání nových vlastností, odstraňování chyb a vylepšování existujících implementací. Nezabývají se tvorbou billboardů s reklamou, jak je jejich produkt dobrý. To by vám mělo napovědět, jaké jsou jejich skutečné priority.

A podívejte se na to, co tento přístup udělal s uživatelskou základnou: Způsobil její růst. Linux začal jako maličký projekt a stal se obrovským. Jaký že je důvod, proč přilákal takovou pozornost? Protože se vždy zaměřoval na kvalitu. Uživatelé, které Linux láká, jsou tací, kteří chtějí svobodu a kvalitu, kterou jim může dát pouze FOSS. Linux se stal obrovským, protože mu nezáleželo na tom, jak velkým se stane. Vývojáři se zaměřovali na to, aby fungoval, a fungoval dobře, a tak se jim podařilo přilákat uživatele, kteří chtějí operační systém, který funguje, a funguje dobře.

Kdybychom tohle všechno náhle odhodili a místo toho se snažili z Linuxu udělat náhradu Windows, zničili bychom to, co učinilo Linux tím, čím je. Existují korporace, které po zjištění, jak Linux narostl, začaly přemýšlet, jak na něm vydělat. Jsou frustrovány GPL, která činí možnost prodávat Linux v cenách Microsoftu značně obtížnou. "Linux zemře, pokud zůstane otevřený," říkají, "neboť nikdo takto peníze nevydělá."

Neuvědomují si, že převedením Linuxu na proprietární software by zahubili onu pomyslnou kachnu, která klade zlatá vejce. Linux narostl do takových rozměrů, protože je FOSS a nikdo se nesnaží udělat z něj náhradu Windows. Linux roste, protože bojuje s Windows na frontě, kde jej Microsoft nemůže porazit: na frontě otevřenosti a kvality.

Pro většinu uživatelů Windows, Linux je ubohou kopií Windows. Má méně zřejmou funkcionalitu, nižší míru integrace a přidává hodně komplexity. Z pohledu tohoto typu uživatele, Linux je vnímán jako špatný OS. A také správně: nenaplňuje jejich potřeby. Oni potřebují OS, který bude velmi jednoduchý k použití a bude všechno dělat bez nutnosti, aby se cokoliv naučili.[8]

Windows je vytvořen pro netechnické uživatele. Mezi těmito uživateli je rozšířen pohled na Linux jako na OS, který je obtížný použít. To sice není ten případ, ale je to pochopitelné nedorozumění.

Linux je vlastně úžasně jednoduchý k použití. Vážně. Je opravdu snadný k použití. Proč tak není vnímám? Protože termín "snadnost použití" byl tak hrozně zdeformován. V běžné mluvě, "snadný k použití" nyní znamená "snadný k provedení, aniž by člověk tušil, co vlastně dělá". Ale to není "snadné k použití", že ne? To je "snadné k slepému provedení".[9] To je podobné jako rozdíl mezi:

a mezi

Je mnohem jednodušší odemknout to auto, že ano? Stisknutí tlačítka odkudkoliv v blízkosti auta, oproti několika velmi specifickým otočením kolečka. Avšak, pro člověka, který neví, jak odemknout ani jedno z uvedených, je odemčení sejfu snazší: ten má instrukce na místě, zatímco auto má k tomuto účelu tlačíko, které není ani mechanickou součástí auta.

S Linuxem je to stejné. Je snadné jej použít, pokud víte jak. Je snadný k použití, ale ne vždy snadný k naučení. Pouze pokud jste ochotni věnovat nějaký čas učení Linuxu, zjistíte, že je snadný. Ostatně, čím více se snažíte danou úlohu rozložit na sérii snadných úkolů, tím více úkolů musíte provést, abyste danou věc provedli.

Jako velmi jednoduchý příklad poslouží toto obyčejné cvičení: Chcete přesunout pět řádků (odstavců) z prostředku dokumentu na konec.

V MS Wordu; MS WordPadu; MS Notepadu; nebo jiných "uživatelsky přívětivých" textových editorech ve Windows, nejrychlejší způsob, jak to udělat, je:
- Ctrl-Shift-Dolů
- Ctrl-Shift-Dolů
- Ctrl-Shift-Dolů
- Ctrl-Shift-Dolů
- Ctrl-Shift-Dolů
- Ctrl-X
- Ctrl-End
- Ctrl-V

(To samozřejmě předpokládá, že používáte klávesnici. Jinak budete potřebovat provést několik operací "táhni a pusť", stejně jako spolehlivý autoscrolling.)

Avšak v editoru "vi" postačí:
- d5d
- Shift-g
- p

(Nebo, pokud znáte vi opravdu dobře, prosté ":1,5m$" bude také fungovat!)

Vi, který je zřejmě nejvíce "uživatelsky-nepřátelský", jak je to jen možné, poráží Microsoftí řešení. Proč? Protože vi byl vytvořen pro funkcionalitu, zatímco Microsoft usiloval o "uživatelskou přívětivost". Microsoft vše rozkládá do jednoduchých kroků, což zvyšuje množství kroků k realizaci té samé činnosti.

To činí vi mnohem rychlejším a snadnějším k použití pro prakticky jakoukoliv editaci textu. Samozřejmě pokud víte, jak jej používat. Pokud nevíte, že "d5d" znamená "Umísti pět řádek textu do bufferu a vymaž je z dokumentu", pak budete mít s užíváním vi problém. Ale pokud to víte, pak budete mnohem efektivnější a rychlejší.

Tudíž, když nějaký začátečník zjistí, jak rychle a snadno je zkušený uživatel editoru vi schopen realizovat náročné úkoly, pak jistě souhlasit s tím, že vi je nesrovnatelně lepší než Word, co se editace textu týče. Následně se pokusí použít editor vi sám. Editor nastartuje a získá obrazovku plnou ~s, a když něco začne psát, na obrazovce se nic nebude zobrazovat.

Přijde na to, že existují režimy pro vkládání textu a pokusí se použít editor vi s omezenou znalostí jeho funkcí. Bude to obtížné, protože je spousta věcí, které se člověk musí naučit, než může normálně pracovat ve vi. Tak si začne stěžovat "vi by byl mnohem lepší, kdyby se dal používat stejně jako Word!"

Ale skutečným problémem je "já nevím, jak používat vi, a nechci se to učit." Ale to znamená, že problém je v něm, ale on se snaží hodit vinu na software. Je mu jedno, že existují tisíce lidí, kteří používají editor vi k naprosté spokojenosti: "Je příliš složitý k použití a to se musí změnit!

A věřte mi, pokud se mu podaří sestavit textový editor, který je stejně "uživatelsky přívětivý" jako Word a funkční jako vi, budeme mu všichni tleskat. Možná dokonce získá Nobelovu cenu za extrémní chytrost, neboť tohle se dosud nikomu nepodařilo. Ale pouhé stěžování si na obtížnost vi se setká nanejvýš s výsměchem, neboť problém není v editoru vi, ale problém je v něm.


PEBKAC illustration from UserFriendly.org
Z UserFriendly.org Copyright © 2004 J.D. "Illiad" Frazer.

Je to jako koupit si da Vinciho obraz a stěžovat si, že pořád neumíte malovat. Štětec nebyl tím, co stvořilo Monu Lisu, byl to talent umělce. Štětec je pouhý nástroj, který závisí na schopnostech svého uživatele. Není žádný jiný způsob jak tyto schopnosti získat než praxí.

Totéž platí pro editor vi i velkou část softwaru pro Linux, kde si uživatelé stěžují "příliš obtížné" nebo "nedostatečně intuitivní", hovoří-li o textovém editoru, správci balíčků nebo samotné příkazové řádce.

Ještě před tím, než začnete trvat na tom, že něco kolem Linuxu potřebuje spravit, položte si jednu důležitou otázku: "Mají s tím problém zkušení uživatelé?"

Pokud je odpověď na tuto otázku "Ne", pak je problém na vaší straně. Pokud mohou jiní lidé užívat daný software ke své plné spokojenosti, proč ne vy? Věnovali jste čas učení, jak daný software použít? Nebo jste prostě předpokládali, že vám bude fungovat okamžitě jakmile řeknete "Běž"?

"Uživatelská přívětivost" a "surová funkcionalita" se vzájemně vylučují. Všechna ta malá tlačítka a roletová menu, která jsou třeba k tomu, aby byl program jednoduchý k použití jsou prostě překážky, které se staví do cesty pokročilým uživatelům. To je rozdíl mezi navigací z bodu A do bodu B s mapou & kompasem a mezi cestou za pomoci dopravních značek: každý se tam dostane sledováním značek, ale bude mu to trvat dvakrát déle než někomu, kdo zná přímou cestu.

Map of routes

Pokud chci vložit hodnotu vzorce v Excelu, musím tak učinit prostřednictvím menu Upravit->Vložit speciální->Vložit hodnoty. Já nechci navigovat všemi těmito 'přívětivými' menu, sub-menu a dialogovými okny. Já to chci jen udělat. A abych byl fér, pokud přenastavím klávesové zkratky a přidám nějaká makra, mohu donutit Excel a Word dělat většinu věcí pouhým stiskem tlačítka.

Ale to není příliš uživatelsky přívětivé, že ne? To stále vyžaduje, aby uživatel investoval mnoho času do daného softwaru. Linux vyžaduje nějaký ten čas, abyste se naučili, jak jeho funkcionalitu používat. "Uživatelsky přívětivý" software vás nutí investovat čas do vytváření funkcionality.

Pokud tento přístup preferujete, je to v pořádku a realizujte vše tímto způsobem. Ale nezapomínejte, že chyba leží ve vaší neznalosti a nikoliv softwaru samotném. Veškerý software v Linuxu je neuvěřitelně snadný k použití, jakmile se ho naučíte používat. Pokud se to nenaučíte, pak to nebude tak snadné, ale to nebude chyba softwaru.

Teď můžete začít nabývat dojmu, že Linux má problém s přístupem. Nechce uživatele, nesnaží se uživatelům usnadňovat život. . . je pouze pro snobské l33t h4xx0ry!

Nic ale není dál od pravdy. Samozřejmě, že Linux chce uživatele! A samozřejmě, že nechce dělat věci složitými. Právě naopak: software, který se používá obtížně, je z definice špatným softwarem.

Ale musíte si uvědomit, že jeho definice mohou být odlišné od těch vašich a odlišné od 'tradiční' proprietární softwarové kultury.

Linux chce uživatele, kteří chtějí Linux. A to samozřejmě nezamená pouze název. Znamená to vše: svobodu, open-source software, možnost se vrtat ve svém softwaru; být v pozici řidiče vozidla a mít nad ním plnou kontrolu.

To je to, co Linux je. O tom to celé je. Lidé přecházejí na Linux, protože mají dost virů, BSOD a spywaru. To je pochopitelné. Ale tito lidé nechtějí Linux. Chtějí pouze Windows bez chyb. Linux není to, co by chtěli. Tak proč by měl Linux chtít je?

Ale pokud dají Linuxu šanci, díky virům a spywaru, a pak se rozhodnou, že se jim líbí myšlenka OS, kde je vše pod jejichkontrolou. . . Pak je to právě "Linux", co chtějí, proto, jaký je. A tehdy je Linux chce.

Před tím, než se rozhodnete přejít na Linux, zeptejte se sami sebe "Proč chci přejít"

Pokud odpovíte "Já chci OS, který svěřuje veškerou moc do rukou uživatele a předpokládá, že uživatel bude vědět, jak ji použít.": Přejdětě na Linux. Sice budete muset investovat nějaký čas a úsilí než se s ním dostanete tam, kde chcete být, ale nakonec budete odměněni počítačem, který dělá přesně to, co vy chcete.

ALE. . .

Pokud odpovíte "Já chci Windows bez problémů": Vytvořte čistou instalaci Windows XP SP2, sežeňte si a adekvátně nastavte kvalitní firewall, nainstalujte kvalitní antivirový program; nepoužívejte IE k surfování na webu; pravidelně aktualizujte; restartujte systém po instalaci každého softwaru a přečtěte si něco o správných bezpečnostních praktikách. Já sám jsem užíval Windows od 3.1 přes 95, 98, NT, a XP, a neměl jsem ani jednoho vira či problém se spywarem nebo s crackerem. Windows může být bezpečný a stabilní OS, ale to záleží na vaší schopnosti jej tak udržet.

Pokud odpovíte "Já chci náhradu za Windows bez problémů": pořiďte si Maca. Slyšel jsem opravdu úžasné věci o vydání OS X s názvem Tiger. A Apple má opravdu pěkně vypadající hardware. Sice vás to bude stát nový počítač, ale získáte, co chcete.

V každém případě, nepřecházejte na Linux. Budete zklamání jak softwarem, tak komunitou. Linux není Windows.


Poznámky překladatele:

[1]: Není tak docela pravda, že programátor nemá žádný prospěch z otevření softwaru. Jednak pracuje na své reputaci, ale hlavně, eventuelní pomoc ze strany dobrovolníků redukuje čas a úsilí, které musí vynaložit, aby měl program jím požadované vlastnosti. Jeho ziskem je program, který vyhovuje jeho potřebám.

[2]: Možnosti, jak vydělat, FOSS programátor přeci jen má. Je to široká škála možností počínaje dobrovolnými příspěvky přes poskytování podpory či placené dokumentace až po úpravy softwaru na zakázku.

[3]: Ne všechen FOSS software je distribuován zdarma. Ale počet komerčních FOSS projektů je tak malý, že se může schovat do oblasti "výjimek" potvrzujících pravidlo.

[4]: S výjimkou bodu [1] a [2], nicméně i tak zůstává pointa autora platná. Software je vám poskytnut, aniž byste za něj museli něco zaplatit. Místo toho se od vás očekává menší časová investice. Dle mého soudu je to fér. I když asi některým ne tak po chuti.

[5]: I já jsem měl značné problémy pochopit, co větou "Lastly, multiple GUI frontends can exist to do the same job, and there's no telling which you may have installed." autor přesně myslel. Nakonec jsem to pochopil následovně. Kupříkladu, pro konfiguraci sítě, máte v různých linuxových distribucích různé grafické nástroje, zatímco v příkazové řádce realizujete vše stejně nezávisle na distribuci.

[6]: Takto bych to já tedy rozhodně neformuloval. GUI rozhraní se, dle mého názoru, přidávají spíše podle potřeby. Rozhodně bych netvrdil, že platí implikace "je-li software dobrý, pak se mu přidá GUI". Spíše je to tak, že GUI se přidá, je-li o to zájem. Pokud je pro uživatele daného softwaru CLI postačující, pak není třeba, aby GUI vzniklo.

[7]: Tuto formulaci jsem mírně poupravil, aby nebyla zavádějící. V původním textu se píše: "The only way to keep Linux working well is to learn enough to know what you're doing", což lze ale chápat jako "bez znalostí není možné systém udržovat funkční". V praxi ale není nutné Linux nějak zvláštním způsobem "udržovat v chodu", jednou se nastaví a pak funguje. Spíše jde o to, aby uživatel, který systému nerozumí, jeho plně funkční stav neproměnil na méně funkční stav.

[8]: Ono to stejně nefunguje. Aby jim systém fungoval a nepodlehl trojanům, spywaru, červům, virům a crackerům, potřebují mít jeho uživatelé beztak jisté znalosti a osvojit si jisté návyky. Čistě bez znalostí se stejně neobejdou. Kromě toho, dokud "automat" Windows funguje, pak je sice vše v pořádku, ale jakmile se něco pokazí, je člověk v mnohem větším průšvihu. Moje vlastní zkušenost.

[9]: V originále "Easy to figure out", ale to mi při mých pokusech o překlad do češtiny nedávalo patřičný smysl v souvislosti s textem. Tak jsem si dovolil tuto definici malinko přestavět.


Pokud chcete na tento článek reagovat, můžete komentovat na mém blogu. (Pozor, tento odkaz přísluší autorovi článku, nikoliv překladateli. Překladatele naleznete na shadow.cz.)

Creative Commons LicenseThis work is copyright and belongs to Dominic Humphries. Translation was made by Michal Dočekal. It may be redistributed under a Creative Commons License. This page's URL must be supplied in attribution: http://linux.oneandoneis2.org/LNW1.htm

Valid HTML 4.01 Transitional