V tomto článku budu odkazovat na OS GNU/Linux a různé FOSS projekty pod společným názvem "Linux". Bude to jednodušší.

(Toto je překlad původního článku do češtiny.)

Linux != Windows
(Linux není Windows)

(Předchozí verze je k dispozici zde)

Pokud jste byli odkázáni na tuto stránku, pak jste velmi pravděpodobně začínajícím uživatelem Linuxu, který má problémy s přechodem z Windows na Linux. Ten působí problémy řadě lidí, což je i důvodem vzniku tohoto článku. Proces přechodu s sebou nenese celou řadu potenciálních problémů:

Problém č. 1: Linux není úplně stejný jako Windows

Je překvapující, kolik lidí vznáší tuto stížnost. Lidé přichází k Linuxu, očekávajíce v zásadě gratis a open source verzi Windows. Velmi často jim to takto horliví uživatelé Linuxu líčí. To je ovšem značně paradoxní očekávání.

Konkrétních důvodů k přechodu je mnoho, ale v jádru jde lidem o jedinou věc: Doufají, že Linux bude lepší než Windows. Běžnými měřítky úspěchu jsou záležitosti jako cena, volba, výkon a bezpečnost. To samozřejmě není ani zdaleka kompletní výčet. Ale každý uživatel Windows, který zkouší Linux, tak činí z jasného důvodu - doufá, že bude lepší než to, co momentálně má.

Tady leží onen problém.

Z logického hlediska není možné, aby byla jedna věc lepší než druhá, pokud zůstane identickou s tou druhou. Přesná kopie může být totožná, ale nikdy nepřekoná originál. Pokud jste tedy zkusili Linux a doufáte, že bude lepší, pak musíte nevyhnuelně doufat, že bude jiný. Tento fakt bývá lidmi často ignorován, a veškeré odchylky mezi oběma systémy jsou považovány za selhání na straně Linuxu.

Jako příklad můžeme vzít proces aktualizace ovladače. Ve Windows tuto činnost člověk běžně realizuje tak, že se podívá na stránky výrobce a nový ovladač stáhne, zatímco v Linuxu aktualizujete kernel.

To znamená, že jediné stažení a upgrade v Linuxu vám poskytne nové verze ovladačů pro váš hardware, zatímco ve Windows musíte procházet mnoho webů a stahovat všechny aktualizace zvlášť. V případě Linuxu jde sice o značně odlišný proces, ale to jej nečiní špatným. Řada lidí si však stěžuje, protože jsou zvyklí na něco jiného.

Jiným příkladem může být Firefox: jeden z nejviditelnějších úspěchů open-source. Webový prohlížeč, který vzal celý svět útokem. Dosáhl snad úspěchu imitací IE, který "kraloval" dříve?

Ne. Uspěl, protože je lepší než IE a je lepší, protože je jiný. Má k dispozici taby, živé záložky, vestavěný vyhledávač, podporu PNG, rozšíření adblock, RSS a mnoho dalších skvělých vlastností. Funkce "Najít" je zpřístupněna na spodní liště, vyhledává, když píšete, a obarví se červeně, pokud hledaný výraz není nalezen. IE nemá žádné taby, žádné RSS, vyhledávač zpřístupňují pouze rozšíření třetích stran a vyhledávací dialog vyžaduje klik na "OK" pro začátek vyhledávání a klik na "OK" v případě nulového výsledku hledání. Firefox je čistou a neochvějnou demonstrací schopnosti open-source aplikace získat úspěch tím, že je lepší, a to právě proto, že je jiná. Kdyby byl Firefox pouhým klonem IE, zmizel by úplně. Kdyby byl Linux pouhým klonem Windows, stalo by se totéž.

Nuže, řešením problému č. 1: Tam, kde je Linux podobný či shodný s tím, na co jste zvyklí, není nový ani vylepšený. Vítejte oblasti, kde se věci odehrávají jinak, protože pouze tam má šanci vyniknout.

Problém č. 2: Linux je příliš odlišný od Windows

Další záležitost se vynoří, pokud lidé očekávají od Linuxu jisté odlišnosti, ale některé z nich jsou na jejich vkus příliš radikální. Asi nejlepší příklad tohoto problému je ohromující množství možností, které uživatelé Linuxu mají. Tam, kde má uživatel Windows po instalaci klasický nebo XP desktop s Wordpadem, IE a Outlook Expressem, si uživatel Linuxu může vybrat ze stovek distribucí, dále z Gnome, KDE, Fluxboxu a dalších, pak z vi, emacsu, kate a dalších, dále z Konqueroru, Opery, Firefoxu, Mozilly, a tak dále.

Uživatel Windows není zvyklý činit tolik rozhodnutí, jenom aby mohl začít pracovat. Popuzené reakce typu "Je opravdu nutné mít tolik možností?" jsou obvyklé.

Musí být Linux opravdu tak odlišný od Windows? Konec konců, oba jsou operační systémy a mají stejný cíl - zpřístupnit vám počítač a dát vám k dispozici prostředí, ve kterém můžete spouštět aplikace. Přece by měly být více či méně podobné?

Podívejte se na to takto: Vyjděte ven a sledujte všechna ta různá vozidla, která jezdí kolem. Ta jsou také vytvořena s ohledem na více či méně stejný cíl: dostat vás z bodu A do bodu B prostřednictvím silniční sítě. Všimněte si rozdílů v designu.

Ale, jak si teď určitě říkáte, rozdíly mezi auty jsou malé: všechna mají volant, pedál plynu, řadící páku, ruční brzdu, okénka a dveře, nádrž na benzín. . . Pokud umíte řídit jedno auto, můžete řídit kterékoliv!

Pravda. Ale vy nevídáte pouze automobily. Někteří jezdí na motorkách. . ?

Přechod z jedné verze Windows na jinou je podobné jako výměna jednoho automobilu za jiný. Mezi Win95 a Win98 byly prakticky neznatelné rozdíly. Mezi Win98 a WinXP byla větší šance, ale žádný opravdu velký rozdíl mezi nimi není.

Ovšem, přechod z Windows na Linux, je spíše podobný přechodu mezi užíváním automobilu a motocyklu. Obojí jsou OS/silniční vozidla. Oba mohou použít stejný hardware/silnice. Oba mohou poskytovat prostředí k běhu aplikací/přepravovat vás z bodu A do bodu B. Ale každý z nich na to jde od základu jinak.

Windows/automobily nejsou bezpečné před viry/zcizením, pokud nenainstalujete antivirus/nezamknete dveře. Linux/motorky nemají viry/dveře, takže jsou bezpečné bez nutnosti instalovat antivirus/zamknout dveře.

Nebo se na to podívejte z druhé strany:

Linux/automobily byly vytvořeny od začátku pro více uživatelů/pasažérů. Windows/motorky byly vytvořeny pro jednoho uživatele/pasažéra. Každý uživatel Windows/motocyklu je zvyklý mít plnou kontrolu nad svým počítačem/vozidlem po celou dobu. Uživatel Linuxu/cestující autem je zvyklý mít plnou kontrolu nad svým počítačem/vozidlem, je-li přihlášen jako root/sedí na sedadle řidiče.

Dva rozdílné přístupy vedou ke stejnému cíli. Liší se od základu. Mají různé výhody a nevýhody. Automobil je jasným vítězem při přepravě rodiny nebo velkého nákladu z A do B (více sedadel a více prostoru). Motocykl je jasným vítězem při přepravě jednoho člověka z A do B - dopravní zácpy mu příliš nevadí a spotřebuje méně paliva.

Mnoho věcí se nemění, pokud přejdete z pozice řidiče auta do pozice řidiče motorky: stále musíte lít benzín do nádrže, stále musíte řídit po stejných silnicích, musíte dodržovat předpisy, dávat znamení před odbočením, musíte dodržovat stejné rychlostní limity.

Ale řada věcí se mění: řidiči aut nemusí nosit helmy, řidiči motorek si nemusí zapínat pásy. Řidiči aut musí otáčet volantem, aby zahnuli za roh, řidiči motorky se postačí naklonit. Řidiči aut zrychlují sešlápnutím pedálu, řidiči motorek zrychlují otočením řídítka.

Řidič motorky, který se pokusí zahnout s autem prostým nakloněním, se velmi rychle dostane do problémů. Uživatel Windows, který se pokusí využít svých dosavadních zkušeností, také narazí na problémy. Pokročilí uživatelé Windows se dokonce často dostávají do větších problémů s Linuxem než ti, kteří mají s počítačem mizivou nebo nulovou zkušenost, ze stejných důvodů. Nejvíce vehementní argument "Linux není ještě připraven pro desktop" se typicky ozývá právě od zkušených uživatelů Windows, kteří se domnívají, že pokud oni nemohou přejít, méně zkušený uživatel bude zcela bez šance. Ale pravý opak je pravdou.

Tudíž, abychom se vyhnuli problému č. 2: Nepředpokládejte, že pokud jste znalým uživatelem Windows, znamená to, že jste automaticky znalým uživatelem Linuxu: Jakmile začnete pracovat s Linuxem, jste začátečník.

Problém č. 3: Kulturní šok

Podproblém 3a: Kultura existuje

Uživatelé Windows jsou více či méně ve vztahu zákazník-dodavatel - platí za software, za záruky, za podporu, a tak dále. Očekávají, že software bude mít určitou míru použitelnosti. Jsou zvyklí mít práva ohledně svého softwaru - zaplatili za technickou podporu, takže mají veškerá práva ji vyžadovat. Jsou stejně tak zvyklí jednat s entitami než s lidmi - mají smluvní vztah se společností, ne s osobou.

Uživatelé Linuxu jsou spíše komunitou. Nemusí platit za software, nemusí platit za technickou podporu. Stáhnou si software zdarma a používají Instant Messaging a webová fóra, aby získali pomoc. Jednají s lidmi, ne s korporacemi.

Uživatel Windows si nezíská velkou přízeň, pokud tento svůj zažitý postoj přenese i do oblasti Linuxu, mírně řečeno.

Největší příčinou konfliktu bývá v on-line interakci - uživatel "3a", nováček v oblasti Linuxu, žádá o pomoc s problémem, který má. Když nezíská takovou pomoc, kterou považuje za přijatelnou, začne si stěžovat a vyžaduje více pomoci. Je tomu tak proto, že je zvyklý na placenou technickou podporu. Problém je, že se však nejedná o placenou podporu. Jedná se o skupinu dobrovolníků, kteří jsou ochotní pomoci lidem s jejich problémy ze své vlastní dobré vůle. Nový uživatel nemá žádné právo od nich cokoliv chtít, stejně jako někdo vybírající příspěvky pro charitu nemá právo žádat od lidí vyšší příspěvky.

Velmi podobně, uživatel Windows je zvyklý používat komerční software. Společnosti nevydají software, dokud není dost spolehlivý, funkční a uživatelsky přívětivý. To je to, co má uživatel Windows tendenci očekávat od softwaru: Začne na verzi 1.0. Software pro Linux naopak směřuje k vydání co nejdříve, během procesu vývoje - začíná na verzi 0.1. Takto mají lidé, kteří opravdu potřebují danou funkcionalitu, šanci onu funkcionalitu okamžitě získat; zaujatí vývojáři se mohou zapojit do vývoje a pomoci vylepšit daný kód; a komunita jako celek zůstává informovaná o tom, co se děje.

Pokud se uživatel "3a" dostane do problémů s Linuxem, začne si stěžovat: software nedosáhl jeho standardu a on je toho názoru, že má právo očekávat tento standard. Jeho nálada se nevylepší sarkastickými poznámkami "Být tebou, žádám vrácení peněz"

Takže, abychom se vyhnuli problému 3a: Mějme na paměti, že jsme nezaplatili vývojáři, který napsal daný software, nebo lidem, kteří nám poskytují podporu. Oni nám nic nedluží.

Podproblém 3b: Nováček versus veterán

Linux začal svůj život jako koníček pro experty. Rostl tím, že zaujal více expertů. Trvalo nějaký čas než měl kdokoliv jiný než počítačový machr šanci získat snadno použitelnou instalaci Linuxu. Linux začal jako "Od expertů expertům." I dnes je tomu tak, že většina dlouhodobých uživatelů Linuxu má podobu sebevědomých machrů.

A to je moc dobře - pokud máte problém s hardwarem či softwarem, mít k dispozici mnoho znalců je velké plus.

Ale Linux trošku vyrostl od svých začátků. Existují distribuce, které může téměř kdokoliv nainstalovat, dokonce existují distribuce (tzv. live distribuce), které běží z CD a detekují veškerý váš hardware bez jakéhokoliv zásahu. Stal se atraktivním i pro obyčejné uživatele, kteří se o něj zajímají právě proto, že je bez virů a levný. Mezi těmito dvěma tábory je patrné napětí. Je však důležité mít na paměti, že v tom není nic zlého v žádném z táborů - je to pouze nedostatek pochopení, který tento problém způsobuje.

V první řadě tu máme skalní nadšence, kteří stále předpokládají, že každý, kdo používá Linux, je stejně zapálený nadšenec. To znamená, že očekávají vysokou úroveň znalostí, a vede to k obviňování z arogance, elitismu a hrubosti. Pravdou je, že někdy tomu tak skutečně je. Obvykle tomu tak ale nebývá. Je elitářské říkat "Každý by to měl vědět". Není elitářské říkat "Každý to ví" - právě naopak.

Ve druhé řadě máme nové uživatele, kteří se pokoušejí přejít po dosavadním užívání komerčních OS. Tito uživatelé jsou zvyklí na software, ke kterému se může kdokoliv posadit a začít jej rovnou používat.

Problémy vyvstanou, protože první skupinu tvoří lidé, kteří jsou rádi, když mohou svůj OS rozebrat a znovu postavit a zformovat do celku, který jim vyhovuje, zatímco druhé skupině je jedno, jak OS funguje, pokud skutečně funguje.

Paralelní situace, která nám pomůže tento problém ilustrovat, je Lego. Představte si následující:

Nováček: Chtěl jsem si koupit hračku - auto, a každý mi vychvaloval Lego, jak je úžasné. Tak jsem si jej koupil a zjistil, že v krabici je jen hromada kostiček. Kde je moje autíčko??

Veterán: Autíčko si musíte postavit z těch kostiček. O tom Lego je.

Nováček: Cože?? Já nevím, jak postavit auto. Nejsem mechanik. Jak se ode mne může čekat, že budu schopen jej sestavit??

Veterán: V té krabici je určitě i návod. Ten vám řekne přesně, jak z kostiček postavit autíčko. Nepotřebujete vědět jak, budete postupovat podle návodu.

Nováček: Dobře, našel jsem návod. Ale dělám na tom už pár hodin! Proč mi nemohou prodat autíčko rovnou, místo toho, abych si ho musel sestavit??

Veterán: Protože ne každý chce z Lega postavit autíčko. Můžete z něj postavit, co chcete.

Nováček: Pořád nechápu, proč to nemohou prodávat sestavené. Tak by ti, kdo chtějí auto, měli auto, a ostatní by ho mohli rozebrat, pokud by chtěli. Každopádně, dal jsem to nějak dohromady, ale pár kousků z toho upadlo. Můžu to slepit?

Veterán: To je Lego. Je udělané tak, aby šlo rozebrat.

Nováček: Ale já to nechci rozebírat. Já chci jenom autíčko!

Old: Proč jste si tedy pro všechno na světě kupoval krabici Lega??

Každému je jasné, že Lego není určeno pro ty, kteří chtějí autíčko. Ve skutečnosti by taková konverzace asi neproběhla. Celý smysl Lega je užívat si možnosti si z něj postavit cokoliv člověk chce. Pokud nemáte zájem o stavění čehokoliv, Lego není pro vás. To je celkem jasné.

Dlouhodobí uživatelé Linuxu to vidí stejně. Linux je open-source, plně upravitelná sada softwaru. To je její smysl. Pokud se v jednotlivých komponentách nechcete vrtat, proč Linux používat?

V poslední době však bylo vynaloženo mnoho energie, aby se Linux přiblížil i ne-nadšencům. Je to podobné, jako kdybychom prodávali předem sestavené Lego stavebnice, abychom mohli zaujmout širší obecenstvo. To je důvod, proč skutečné rozhovory skutečně připomínají onen výše - nováčci si stěžují na existenci toho, co veteráni nazývají základními vlastnostmi, a odmítají nutnost přečíst si dokumentaci, chtějí-li něco zprovoznit. Avšak stěžování si na množství distribucí či přehršel konfiguračních voleb, či na to, že to nefugnuje perfektně rovnou, je podobné jako stěžování si na to, že Lego je možné rozebrat a opět sestavit do mnoha různých podob.

Abychom se tedy vyhnuli problému 3b: Uvědomme si, že Linux není tím, čím byl dříve. Největší a nejdůležitější součástí linuxové komunity, experti a vývojáři, mají Linux rádi, protože jej mohou sestavit do jakékoliv podoby; mají to rádi navzdory nutnosti jej postavit před tím, než jej mohou začít používat.

Problém č. 4: Vytvořeno pro tvůrce

V automobilovém průmyslu se velmi zřídka setkáte s osobou, která současně navrhla jak motor, tak interiér auta - obojí vyžaduje odlišné schopnosti. Nikdo nechce motor, který pouze vypadá, že může být rychlý, stejně jako nikdo nechce interiér, který funguje skvěle, ale jinak je nevzhledný a stísněný. V oblasti softwaru je to podobné, uživatelské rozhraní (UI) obvykle není vytvářeno lidmi, kteří napsali daný software.

Ve světě Linuxu to však zase tak moc neplatí - projekty často začnou jako záležitost jednoho člověka. On dělá vše sám a pro sebe, a proto není nutné, aby rozhraní bralo ohled na "uživatelskou přívětivost" - uživatel ví o daném softwaru vše, a tak nepotřebuje žádnou pomoc. Editor vi je dobrým příkladem softwaru pro člověka, který už ví, jak funguje - není až tak neobvyklé, aby nováček restartoval počítač jenom proto, že nemůže přijít na to, jak se dostat z editoru vi.

Na druhou stranu, mezi FOSS programátorem a většinou programátorů komerčního softwaru existuje podstatný rozdíl - software, který FOSS programátor vytváří, skutečně hodlá sám používat. Takže i když není výsledek tak 'pohodlným' pro začínající uživatele, může být pro ně jistou útěchou ten fakt, že onen software je vytvořen někým, kdo ví, jaké jsou potřeby koncového uživatele - on je také koncovím uživatelem. To je značně odlišné od programátorů komerčního softwaru, kteří píší software pro jiné lidi - oni nejsou zběhlými koncovými uživateli.

Takže zatímco editor vi má rozhraní, které je velmi nepřívětivé pro nové uživatele, stále je používán, protože má naprosto úžasné rozhraní, jakmile se s ním seznámíte. Firefox byl vytvořen lidmi, kteří často surfovali na Webu. Gimp byl vytvořen lidmi, kteří jej používali k manipulaci s grafickými soubory. A tak dále.

Linuxová rozhraní jsou tedy často tak trochu minovým polem pro začátečníka - navzdory své popularitě, editor vi by neměl být použit začátečníkem, který chce pouze rychle provést pár úprav v textovém souboru. A pokud používáte software v raných fázích jeho vývoje, uživatelsky přívětivé rozhraní je něčím, co naleznete maximálně v seznamu "ToDo" - funkcionalita je prioritní. Nikdo nevytváří úžasné rozhraní, a teprve potom se do něj pokouší přidávat funkcionalitu kus po kuse. Nejprve se vytvoří funkcionalita, a teprve pak se vylepšuje rozhraní kus po kuse.

Abychom tedy předešli problému č. 4: Podívejte se po softwaru, který je cílen na snadnost použití pro nováčky, nebo přijměte fakt, že některý software vyžaduje z vaší strany poněkud větší úsilí ve snaze se s ním naučit pracovat, než na co jste byli doposud zvyklí. Stěžovat si na to, že editor vi není dostatečně přívětivý pro začátečníky, znamená ukázat naprosté nepochopení této záležitosti.

Problém č. 5: Mýtus "uživatelské přívětivosti"

Je to velká věc, tahle "uživatelská přívětivost". Obrovská, co se týče světa počítačů. Dokonce se tak jmenuje jeden velmi dobrý webový komiks (User friendly). Ale je to špatný termín.

Základní koncept je správný - software by měl být vyvíjen s ohledem na potřeby uživatelů. Ale nemělo by na něj být nahlíženo jako na jediný koncept.

Pokud zasvětíte celý svůj život práci s textovými soubory, váš ideální software bude rychlý a schopný, umožňující vám realizovat maximum práce s minimálním úsilím. Jednoduché klávesové zkratky a schopnost realizovat jednotlivé operace bez myši budou klíčové.

Avšak, pokud upravujete textové soubory jen velmi zřídka, občas třeba napíšete nějaký dopis, pak to poslední, s čím se chcete trápit, bude učení klávesových zkratek. Dobře organizovaná menu a jasné ikony v nástrojových lištách budou ideální.

Je jasné, že software vytvořený pro potřeby oné první skupiny, nebude vhodný pro druhou skupinu a naopak. Jak tedy může být software označen jako "uživatelsky přívětivý", pokud máme všichni odlišné potřeby?

Odpověď je jednoduchá - uživatelská přívětivost je špatné označení, příliš zjednodušuje jinak poměrně komplexní problém.

Co tedy skutečně "uživatelská přívětivost" znamená? V kontextu, ve kterém je používána, znamená "Software, který může být použit do rozumné míry člověkem s nulovou dosavadní zkušeností s daným softwarem." To má za následek ten nepříjemný jev, kdy se tvoří mizerná rozhraní na základě známých a často používaných principů tvorby uživatelského rozhraní, jen aby spadla do kategorie "uživatelské přívětivosti".

Podproblém 5a: Známé je přívětivé

Tak to je ve většině "uživatelsky přívětivých" textových editorů a textových procesorů, vyříznete a vložíte pomocí Ctrl-X a Ctrl-V. Naprosto neintuitivní, ale všichni jsou na tyto kombinace zvyklí, takže se berou jako "přívětivé".

Pokud tedy někdo přijde k editoru vi a zjistí, že se používá "d" k vyříznutí a "p" k vložení, nepovažuje to za přívětivé - není to něco, na co by byli všichni zvyklí.

Je to lepší? No, vlastně ano.

Jak s pomocí Ctrl-X přístupu vyříznete slovo z dokumentu, ve kterém se nacházíte?(Žádnou myš!)

S kurzorem na začátku slova stisknete Ctrl-Shift-Vpravo a označíte dané slovo.

Pak použijete Ctrl-X k jeho vyříznutí.

Jak to bude u editoru vi? Zapsáním dw smažete dané slovo.

Jak to bude v případě, že chcete vyříznout pět slov pomocí Ctrl-X přístupu?

S kurzorem na začátku pěti slov, Ctrl-Shift-Vpravo
Ctrl-Shift-Vpravo
Ctrl-Shift-Vpravo
Ctrl-Shift-Vpravo
Ctrl-Shift-Vpravo
Ctrl-X

A v případě editoru vi?

d5w

Přístup vi je mnohem více univerzální a vlastně i více intuitivní: "X" a "V" nejsou snadno zapamatovatelné jako "Vyříznout" a "Vložit" (v češtině čirou náhodou odpovídá "V" jako "vložit", pozn. překladatele), zatímco "dw" je zapamatovatelné dle anglických slov delete (smazat) a word (slovo), "p" jako put (umístit), to je jasně přímočaré. Ale "X" a "V" všichni známe, takže i když je editor vi jednoznačně lepší, je "neznámý". Tudíž je považován za "nepřívětivý". Čistě a pouze "známost" způsobuje, že rozhraní podobné Windows je vnímáno jako přívětivé. A jak jsme se dozvěděli u problému č. 1, Linux je odlišný od Windows. Nevyhnutelně musí tedy Linux vypadat méně "uživatelsky přívětivý" než Windows.

Abyste se vyhnuli problémům 5a, zkuste si pamatovat, že "uživatelsky přívětivý" neznamená "Na co jsem zvyklý" - zkuste dělat věci obyklými metodami, a když nebudou fungovat, dělejte to, co by udělal naprostý začátečník.

Podproblém 5b: Neefektivní je přívětivé

Je to smutný, ale nevyhnutelný fakt. Paradoxně, čím více se budete snažit přistupovat k funkcionalitě dané aplikace, tím přívětivější se vám bude zdát.

Je tomu tak proto, neboť přívětivost je přidávána do rozhraní užíváním jednoznačných, viditelných vodítek - čím více, tím lépe. Konec konců, pokud je úplný začátečník posazen před WYSIWYG textový procesor a je požádán pro část textu zvolit tučný řez, co je více pravděpodobné:

Příště, až budete vytvářet nějaký dokument, zkuste dělat vše pomocí menu - žádné klávesové zkratky ani ikony na liště. Jen menu. Zjistíte, že vše je najednou extrémně pomalé a každý úkol najednou vyžaduje mnoho kliknutí myši a stisků kláves.

Tento styl "uživatelské přívětivosti" je jako dávat na jízdní kola přídavná stabilizační kolečka. Tak můžete velmi rychle začít používat kolo, a to bez jakýchkoliv schopností nebo zkušeností. To je perfektní pro začátečníka. Ale nikdo si nemyslí, že by měla mít všechna kola automaticky namotnované stabilizátory. Kdybyste takové kolo dnes získali, vsadím se, že první věc, kterou byste udělali, by bylo odstranění těchto stabilizátorů. Jakmile jednou víte, jak se jezdí na kole, stabilizátory jsou vám k ničemu.

Ve stejném duchu je velká část softwaru pro Linux vytvořená bez "přídavných stabilizačních koleček" - je vytvořena pro uživatele, kteří již mají nějaké základní dovednosti. Konec konců, nikdo není permanentním začátečníkem - neznalost žije krátce a znalost je věčná. Takže onen software je vlastně vytvářen s ohledem na většinu.

Přesto se to může zdát jako výmluva. Konec konců, MS Word má všechna ta přívětivá menu, a má také lištu s ikonami, a také má klávesové zkratky. . . To nejlepší ze všech světů, že ano? Přívětivé a efektivní.

Tohle ale musíme uvést do té správné perspektivy. Za prvé, ryze praktické záležitosti - mít menu, lišty a klávesové zkratky představuje hodně programování, a to není pro linuxové vývojáře, kteří nejsou placeni za svůj čas, příliš lákavé. Za druhé, stále nebereme v úvahu skutečné profesionály - jen velmi málo profesionálních spisovatelů používá MS Word. Víte o nějakém vývojáři, který by používal MS Word? Porovnejte to s množstvím uživatelů používajících Emacs a vi.

Proč tomu tak je? Za prvé, některé "přívětivé" chování zcela vyřazuje efektivitu (viz příklad z vyříznutím a kopírováním výše). Za druhé, většina funkcionality Wordu je pohřbena v menu, která musíte použít. Pouze ty nejčastěji používané funkce mají ikony v lištách. Přístup k méně používaným funkcím, které jsou stále nezbytné pro vážnější uživatele, trvá velmi dlouho.

Bylo by dobré zmínit, že "přídavná stabilizační kolečka" jsou často k dispozici jako "volitelný doplněk" pro linuxový software. Nemusí to být patrné na první pohled, ale často tu jsou.

Vezměte si takový mplayer. Používáte jej k přehrávání videa zapsáním mplayer soubor v terminálu. Převíjíte pomocí šipek a kláves PageUp, PageDown. To není příliš "uživatelsky přívětivé". Avšak, existuje grafické rozhraní s názvem gmplayer, kde máte k dispozici všechna tlačítka a uživatelsky přívětivé funkce.

Nebo vezměme ripování CD a převod na MP3. V příkazové řádce nejprve použijete cdparanoiu k ripování CD a pak potřebujete nějaký enkodér. . . Je to těžkost, i když víte přesně jak tyto programy použít (dle mého skomného názoru). Ale můžete stáhnout a nainstalovat něco jako Grip. Ten je snadno použitelným grafickým rozhraním, které využívá cdparanoiu a enkodéry "za oponou" a umožňuje velmi snadno ripovat CD. Dokonce má i podporu CDDB, takže vyhledá názvy jednotlivých skladeb.

Totéž platí pro ripování DVD: množství voleb pro řádkový nástroj transcode je tak trochu noční můra. Ale pokud použijete dvd::rip, který to obstará za vás, změní se tato noční můra na snadný proces s použitím grafického nástroje, který zvládne každý.

Abyste se vyhnuli problémům 5b: Pamatujte, že "přídavná kolečka" bývají v Linuxu k dispozici jako samostatný doplněk a nikoliv součástí hlavního produktu. No a v některých případech prostě "přídavná kolečka" nemohou být součástí návrhu vůbec.

Problém č. 6: Imitace versus konvergence

Pokud lidé zjistí, že Linux není tím klonem Windows, který chtěli, často argumentují tím, že Linux se od začátku nesnažil jím být a že lidé, kteří tohle nevidí nebo dokonce zkouší přetvořit Linux tak, aby vypadal více jako Windows, dělají chybu. Argumenty bývají podobné těmto:

Linux přešel z příkazové řádky ke grafickému rozhraní, což je jasným pokusem kopírovat Windows

Pěkná teorie, ale není pravdivá: Původní X Windowing systém byl vydáno v roce 1984 jako následník W Windowing systému, který byl portován do Unixu v roce 1983. Windows 1.0 byl vydán v roce 1985. Windows však nezaznamenal až tak veliký úspěch do verze 3 vydané v roce 1990, kdy už byl X Window systém ve fázi X11, kterou používáme dodnes. Linux sám vznikl v roce 1991. Takže Linux nevytvořil GUI, aby zkopíroval Windows - pouze využil GUI, které existovalo dávno před Windows.

Windows 3 byl nahrazen Windows 95 - ohromným skokem pro grafické rozhraní. Mělo řadu inovací jako "táhni a pusť", pruh úloh, a tak dále. Vše bylo zkopírováno Linuxem, samozřejmě.

Vlastně. . . ne. To všechno existovalo ještě dříve, než to začal používat Microsoft. Přímo NeXTSTeP byl (na svou dobu) velice pokročilým grafickým prostředím, které vzniklo dávno před tím, než přišel Windows 95 - verze 1 byla vypuštěna v roce 1989 a finální verze v roce 1995.

Dobře, dobře, takže Microsoft si nevymyslel jednotlivé vlastnosti, které považujeme za "look-and-feel" Windows. Ale alespoň vytvořil nějaký "look-and-feel", zatímco Linux se celou dobu pokoušel pouze napodobovat.

Abychom uvedli na pravou míru i toto, musíme ozřejmit koncept konvergentní evoluce. To je situace, kdy se dva zcela odlišné a nezávislé systémy vyvjí a časem se stanou velice podobnými. V biologii se to děje neustále. Kupříkladu, žraloci a delfíni. Obojí jsou (typicky) ryby-žeroucí vodní organizmy přibližně stejné velikosti. Oba mají hřbetní ploutve, hrudní ploutve, ocasní ploutve a podobný aerodynamický tvar.

Avšak, žraloci se vyvinuli z ryb, zatímco defíni se vyvinuli z jistých suchozemských čtyřnohých savců. Důvodem pro jejich podobnost je skutečnost, že se oba vyvinuli tak, aby byli maximálně efektivní ve vodním prostředí. Nestalo se to tak, že by se před-delfíni (začátečníci s životem pod vodou) podívali na žraloky a řekli si "Jé, podívejte na ty ploutve. Fungují opravdu dobře. Zkusíme a vyvineme si nějaké vlastní!"

Stejně tak, pokud se podíváme na rané linuxové desktopy, FVMW a TWM a mnoho dalších jednoduchých GUI. Pak se podíváme na moderní linuxové desktopy a spatříme Gnome a KDE s jejich lištami úloh, menu, a pouťovými efekty (eye-candy). Ano, můžeme říci, že vypadají mnohem více jako Windows než dříve.

Ale podobně to bylo i s Windows: Windows 3.0 neměl žádnou lištu úloh, pokud se pamatuji. A menu "Start"? Jaké menu "Start"?

Linux neměl desktopové prostředí podobné moderním Windows, ale to neměl ani Microsoft. Teď jej mají oba. Copak nám to říká?

Říká nám to, že vývojáři z obou táborů hledali způsoby jak vylepšit GUI, a jelikož je počet možných řešení omezený, použili často velmi podobné metody. Podobnost ještě nijak nedokazuje či nenaznačuje imitaci. Pokud si budeme pamatovat toto, vyhneme se problému č. 6.

Problém č. 7: Ta FOSS věc.

Tohle způsobuje problémy. Skutečnost, že je software svobodný a open-source je úžasná a značně důležitá součást celé věci. Ale prosté pochopení, jak odlišný FOSS je od proprietárního softwaru může být pro některé příliš náročné, nemluvě o přizpůsobení se této skutečnosti.

Už jsem zmínil některé problémy spojené s touto věcí - lidé se domnívají, že mohou vyžadovat technickou podporu a podobně. Ale tato záležitost je mnohem širší.

Oficiálním posláním Microsoftu je "Počítač na každém stole" - s nevysloveným dodatkem, že na každém počítači by měl běžet systém Windows. Microsoft i Apple prodávají operační systémy, a oba dělají vše proto, aby jejich produkty používalo co nejvíce lidí - jsou to obchodníci a snaží se vydělat peníze.

A pak tu je FOSS. Který je, dokonce i dnes, téměř výhradně nekomerční.

Ještě před tím, než začnete sahat po svém e-mailovém klientovi, abyste mi pověděli o Red Hatu, Suse, Linspire a dalších - ano, já vím, že ti "prodávají" Linux. Je mi jasné, že každý z nich by byl pro všestranné rozšíření Linuxu, obzvláště té jejich varianty. Ale nezaměňujte dodavatele s výrobci. Linuxové jádro nebylo vytvořeno společností a není udržováno lidmi, kteří tak dosahují zisku. GNU nástroje nebyly vytvořeny společností a nejsou udržovány lidmi, kteří se s nimi snaží dosáhnout zisku. X11. . . no, nejpopulárnější implementací je momentálně xorg, a ona ".org" část by vám měla říci vše, co potřebujete vědět. Software pro desktop - no, mohli byste KDE označit jako komerční, jelikož je založené na Qt. Ale Gnome, Fluxbox, Enlightenment, atd. jsou nezisková. Oni tu jsou lidé prodávající Linux, ale ti jsou skutečně minoritou.

Zvyšování počtu koncových uživatelů proprietárního softwaru vede k přímému finančnímu prospěchu společnosti, která jej vytváří. To však neplatí pro FOSS - ten nemá žádný přímý prospěch ze zvyšování své uživatelské základny. Nepřímý prospěch ano - osobní hrdost, zvýšený potenciál pro nalézání chyb, větší šance přilákat vývojáře, možná i šance získat dobrou pracovní nabídku, a tak dále.

Ale Linus Torvalds nevydělá peníze tím, že se zvýší používanost Linuxu. Richard Stallman nezíská peníze ze zvýšeného užívání GNU. Všechny ty servery používající OpenBSD a OpenSSH nedají ani halíř do kapes programátorů projektu OpenBSD. A tak přicházíme k největšímu problému ze všech, co se týče nových uživatelů a Linuxu:

Zjišťují, že nejsou chtěni.

Noví uživatelé přichází k Linuxu po tom, co stráví svůj život používáním OS, kde potřeby koncového uživatele jsou nejdůležitější a "uživatelská přívětivost" a "orientace na zákazníka" jsou považovány za skutečný Svatý Grál. A pak najednou zjistí, že používají OS, který stále spoléhá na manuálové stránky, příkazovou řádku, ručně upravované konfigurační soubory a Google. A když si stěžují, nejsou chlácholeni a neslibují se jim lepší věci - jsou jim rovnou ukázány dveře.

To samozřejmě přeháním. Ale tak to je vnímáno mnoha potenciálními přeběhlíky k Linuxu, pokud se jim přechod nepovede.

Je to možná divné, ale FOSS je vlastně velmi sobecký vývojový model - lidé pracují pouze na tom, na čem pracovat chtějí a kdy na tom chtějí pracovat. Většina lidí nevidí žádnou potřebu učinit Linux atraktivnější pro nezkušené koncové uživatele - dělá přesně to, co oni chtějí, aby dělal, tak proč by je mělo zajímat, že s ním mají jiní problém?

FOSS má moho paralel s Internetem jako takovým - neplatíte autora webové stránky/softwaru za jeho stažení a přečtení/nainstalování. Všudypřítomný broadband/uživatelsky přívětivá rozhraní nezajímají někoho kdo už má broadband/ví, jak používat daný software. Bloggeři/vývojáři nepotřebují hodně čtenářů/uživatelů k ospravedlnění blogování/programování. Je tu mnoho lidí, kteří na tom hodně vydělávají, ale to není ta stará metoda "Já to vlastním a ty mi musíš zaplatit, když kus chceš", jíž je většina obchodu okouzlena; je to poskytování služeb jako technická podpora/elektronický obchod. 

Linux nezajímá tržní podíl. Linux nemá zákazníky. Linux nemá akcionáře nebo zodpovědnost za dosažení zisku. Linux nebyl vytvořen k vydělávání peněz. Linux si neklade za cíl být nejpopulárnějším a nejrozšířenějším OS na planetě.

Celá linuxová komunita chce vytvořit opravdu dobrý, plnohodnotný, svobodný operační systém. Pokud to bude mít za následek, že se Linux stane široce populárním OS, skvělé. Pokud to bude mít za následek, že Linux bude mít nejintuitivnější a uživatelsky nejpřívětivější rozhraní vůbec, skvělé. Pokud to bude mít za následek, že se z Linuxu stane základ multi-miliardového odvětví, skvělé.

Je to skvělé, ale není to smyslem. Smyslem Linuxu je vytvořit nejlepší OS, který je komunita schopna vytvořit. Ne pro ostatní lidi: pro sebe. Ty obvyklé výhružky jako "Linux nikdy nezvítězí na desktopech, pokud nebude takový a takový" jsou prostě irelevantní: linuxová komunita se nepokouší zvítězit na desktopech. Je jí naprosto jedno, jestli bude dost dobrý, aby se dostal na váš desktop, dokud bude dost dobrý, aby zůstal na desktopu komunity. Hlasití odpůrci Microsoftu, linuxoví fanatici a peníze vydělávající FOSS dodavatelé mohou být hodně slyšet, ale jsou stále minoritami.

To je to, co linuxová komunita chce: operační systém, který může být nainstalován kýmkoliv, kdo ho opravdu chce. Takže pokud zvažujete přechod na Linux, nejprve se zeptejte sami sebe, co sami opravdu chcete.

Chcete-li OS, který vás nevozí kolem, ale dá vám do ruky klíčky a posadí vás na sedadlo řidiče a očekává, že víte co dělat - přejděte na Linux. Budete muset investovat nějaký čas, abyste se ho naučili používat, ale jakmile se to naučíte, budete mít OS, který můžete donutit vstát a tancovat.

Pokud jen chcete Windows bez malwaru a bezpečnostních problémů - přečtěte si nějaký materiál o správných bezpečnostních praktikách, nainstalujte si kvalitní firewall, malware-detektor a antivirus. Nahraďte IE bezpečnějším prohlížečem a udržujte systém aktuální aplikováním bezpečnostních aktualizací. Jsou lidé (včetně mne samotného), kteří používali Windows od dob 3.1ček až po XP bez toho, aby je trápily viry nebo malware - a vy můžete být mezi nimi. Nepřecházejte na Linux - ošklivě selže v tom, čím chcete, aby byl.

Pokud opravdu chcete bezpečnost a výkon unixového systému s přístupem "orientace na zákazníka" a světově proslulým rozhraním - kupte si Mac od Applu. OS X je skvělý. Ale nepřecházejte na Linux - není tím, co chcete.

Ono to není jenom o tom "Proč bych měl chtít Linux?", ale i o tom "Proč by měl Linux chtít mne?"


Pokud chcete na tento článek reagovat, můžete komentovat na mém blogu. (Pozor, tento odkaz přísluší autorovi článku, nikoliv překladateli. Překladatele naleznete na shadow.cz.)

Creative Commons LicenseThis work is copyright and belongs to Dominic Humphries. Translation was made by Michal Dočekal. It may be redistributed under a Creative Commons License: The URL http://linux.oneandoneis2.org/LNW.htm must supplied in attribution.

Valid HTML 4.01 Transitional
eXTReMe Tracker